Provoz koksovny, kromě výroby chemických produktů jako je koksárenský plyn, benzol, dehet a další, používá ke své činnosti velké množství chemických látek a směsí. Je to hlavně chemická část koksovny, která má za úkol vyčistit koksárenský plyn a zpravovat odpadní vody z celého provozu. Při této činnosti se ročně spotřebují stovky tun kyseliny sírové, hydroxidu sodného a řada dalších chemikálií. Nakupují se rovněž nebezpečné chemické směsi, které ke své činnosti používá zejména elektro a strojní údržba. Nejen pro výrobu chemických látek a směsí, ale i pro práci s nimi platí přísná pravidla a zákonné normy.
V roce 2006 schválil Evropský parlament Nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (dále jen REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (dále jen ECHA), který nabyl platnost 1. 6. 2007. Toto nařízení má zajistit nejpozději od roku 2020 používání pouze chemických látek se známými vlastnostmi a to způsobem, který nepoškozuje zdraví člověka a životní prostředí.
Dále pak 20. ledna 2009 vešlo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí. Jeho hlavním cílem je mimo jiné vytvoření jednotného mezinárodního systému, který zajistí vysokou ochranu lidského zdraví a životního prostředí, volný pohyb látek, směsí a předmětů. Příkazem Generálního ředitele TŽ, a.s. byl následně jmenován tým pro implementaci REACH. Jeho cílem bylo zajistit u ECHA registraci všech vyráběných látek a meziproduktů ve stanovených termínech s minimálními náklady.
Pro koksovnu to znamenalo zajistit identifikaci látek, podléhajících tomuto nařízení. Dále pak tyto předregistrovat v termínu od 1. 6. do 1. 12. 2008, resp. provést jejich registraci v roce 2010. Předregistrován, byl koksárenský plyn. Tento vedlejší produkt výroby koksu byl klasifikován jako vysoce hořlavý, toxický, karcinogenní a mutagenní. V roce 2010 byl zaregistrován síran amonný. Tento vzniká vypíráním amoniaku z koksárenského plynu a amoniaku uvolněného z fenolčpavkové vody zředěnou kyselinou sírovou. Používá se jako zemědělské hnojivo, případně jako meziprodukt pro další výrobky. Tato látka nebyla klasifikována jako nebezpečná. V témže roce pak byly zaregistrovány vysokoteplotní černouhelný dehet a surový koksárenský benzol a to jako izolované meziprodukty – přepravované (jsou přepravovány nebo dodávány k další výrobě nebo syntéze). Dehet vzniká z dehtového kondenzátu z koksárenského plynu oddělením od vody a benzol se získává vypíráním z koksárenského plynu na benzolových pračkách pracím olejem a následnou destilací na odháněči benzolových par. Oba dva produkty jsou železničními cisternami expedovány k odběratelům. Dále pak byla zaregistrovaná kyselina sírová jako izolovaný meziprodukt – na místě (výroba a syntéza jiných látek z tohoto meziproduktu se uskutečňuje na stejném místě). Kyselina sírová vzniká technologickými procesy po vyprání sirovodíku z koksárenského plynu a na koksovně používá k výrobě síranu amonného.
Registrace zmíněných látek jako meziproduktů umožnila předložit při registraci méně povinných informací, bylo však nutné vystavit potvrzení (doložení), že látka se vyrábí anebo používá za tzv. „Přísně kontrolovaných podmínek“. Znamená to mimo jiné například, že látka je přísně kontrolována pomocí technických prostředků během celého životního cyklu, že jsou využity procesní a kontrolní technologie pro minimalizaci emisí a následného působení látek a že s látkou zachází pouze řádně vyškolení a pověření zaměstnanci. K těmto vyráběným produktům bylo nutné rovněž vypracovat Bezpečnostní listy dle nařízení REACH.
Třinecké železárny, podobně jako další výrobci stejných chemických látek využily možnost účasti v konsorciích, což přispělo k získání dat a podkladů pro vypracování registrační dokumentace a snížení nákladů na registraci prostřednictvím společného předložení technické dokumentace. Náklady na registraci se pohybovaly v řádech statisíců Eur. Z výše uvedeného je patrné, že v poměrně krátkém čase bylo nutné zpracovat velká množství dat a projít komplikovaným a nákladným procesem registrace.
Pro používání nebezpečných chemických látek platí řada přísných opatření. Úložiště těchto látek musí být vybavena bezpečnostními prvky, jako jsou záchytné vany, hasicí přístroje, lékárničky, pitná voda a také platné Bezpečnostní listy a Pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci.
Bezpečnostní list (dále BL) provází chemickou látku či směs po celou dobu její životnosti. BL obsahuje informace a pokyny pro první pomoc, bezpečnou manipulaci, pokyny pro bezpečné nakládání s látkou (záleží, co zvolíte, ale přípravek je spíš termín pro biocidy), bezpečné skladování a také pokyny pro likvidaci zbytků látky a obalu. Předepisuje povinné označování obalů, upozorňuje na možná rizika při používání a specifikuje osobní ochranné pomůcky pro bezpečné používání.
V současné době dochází k výměně BL za ty, jež jsou zpracovány podle CLP (dříve podle Českého chemického zákona č. 350/2011 Sb.). BL musí být vždy aktuální. Na koksovně se jedná o více než 250 látek, které se zde používají, a kontrola aktuálnosti jejich BL probíhá pomocí centrální databáze TŽ několikrát ročně.
Pro zacházení s chemickými látkami klasifikovanými jako toxické, žíravé, karcinogenní nebo mutagenní musí být zpracována „Písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci“ s těmito chemickými látkami. Text pravidel je před vydáním projednán s orgánem veřejného zdraví – Krajskou hygienickou stanicí. Tato pravidla a BL pak musí být dostupná všem pracovníkům, kteří zacházejí s danými látkami a ti jsou pravidelně školeni z těchto dokumentů, stejně jako z dalších důležitých zásad pro práci s chemickými látkami.
Všechny obaly, originální i náhradní, všechny dveře uložišť a místa, kde se chemické látky mohou nacházet, pak musí být opatřeny barevnými piktogramy, označujícími nebezpečnost těchto látek a směsí. Přesné označení, jednotlivé druhy piktogramů, jsou uvedeny v BL.
Z výše uvedeného vyplývá, že zpřísňování Evropské, potažmo národní legislativy je jistě krokem vpřed na poli bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, kteří nakládají s chemickými látkami, anebo s nimi mohou přijít do styku. Obsahuje rovněž velmi přísné preventivní úkony k zabránění úniku těchto látek a bezpečnému zpracování odpadu. Toto vše obnáší nemalé náklady na zajištění všech požadovaných aspektů a velmi přísně vedenou administrativu v této oblasti. Poslední kontroly na dodržování těchto podmínek ukázaly, že provoz VK Koksochemická výroba legislativu dodržuje a na bezpečnost svých pracovníků a životní prostředí dbá velmi pečlivě. Cesta je tedy zvolena dobře, zbývá jen udržet tento vysoký standard.
Ing. Kubiesa Libor