Tento článek je pokračováním již publikovaného článku v roce 2018. V minulém článku byl popsán účel pořízení této poloprovozní jednotky a zároveň vysvětleny základní principy prováděných testů. Současný článek je věnován realizaci doplnění existujícího pracoviště s cílem zvýšení kvality a úrovně informací, které nám slouží k řízení procesu výroby koksu.
Charakteristickým rysem modelování procesu je jeho menší měřítko. Tato skutečnost umožňuje lépe poznat děje simulovaného procesu a získat potřebná data rychleji v porovnání s normálním (provozním) měřítkem. Bohužel simulace procesu v menším měřítku nutně pracuje s menším množstvím surovin a produktů, což může být příčinou rozdílů k běžnému měřítku. V našem případě se hlavně jedná o mechanické vlastnosti vyrobeného produktu – koksu. Dříve citovaný rozdíl vlastnosti koksu je ještě podpořen jeho manipulací v rozdílných podmínkách. Rozdíl oproti reálným podmínkám procesu vynucuje simulace mechanického namáhání koksu, která zajistí maximální podobnost provozním podmínkám. Toto je nutné pro definici modelů zajišťující přepočty získané v poloprovozních na provozní podmínky. Přepočtem získáme garanci maximálně možného přiblížení reálným provozním výsledkům.
Pro simulaci mechanického namáhání koksu slouží zařízení vyvinuté společnosti Hutní projekt, a.s.. Jedná se o věž, ve které dochází k opakovanému shazovaní koksu z definované výšky. Pád koksu způsobuje jeho mechanické opotřebení a tím dosažení úrovně mechanického namáhaní typického pro běžný provoz. Konstrukce zařízení je zobrazeno na obrázku 1.
Výsledkem provádění simulace namáhání koksu vyrobeného na pokusné peci je větší podobnost ke koksu vyrobenému v běžném provozu. Podobnost se týká hlavně kvalitativních parametrů v oblasti mechanických pevnosti za studena a granulometrické skladby. Výše citované skutečnosti jsou velmi důležité ve vazbě na nákup uhlí, které ve většině případů garantuji plnění jakostních parametrů za tepla, ale toto ne zcela úplně platí pro oblast pevnosti za studena. Granulometrická skladba nám dá informace o výtěžku vysokopecního koksu a současně o jeho drobných podílech.
Závěrem lze konstatovat, že již získávané cenné informace z poloprovozní koksovací pece budou doplněny o nové, které nám umožní lépe poznat proces výroby koksu a tím kvalitněji řídit proces nákupu uhlí pro technologii výroby vysokopecního koksu.
Stanislav Czudek, Vk-Koksovna a druhotné suroviny